VŠI A HNIDY

Co je zavšivení a veš?

Zavšivení pedikulózu způsobuje veš (Pediculus capitis) je to cizopasník živící se krví hostitele, který je schopen parazitovat pouze na člověku. Žije ve vlasaté části hlavy, ale i např. v obočí, bradě, vousech. Veš dosahuje velikost 2-3,5 mm. Živí se proudící krví. Samičky kladou denně 3-4 vajíčka (hnidy) ke kořenům vlasů. Z vajíček se líhnou larvy cca za 13-19 dní, při teplotě 25˚C. Vajíčka (hnidy) zůstávají na vlasech i po vylíhnutí vší. Dospělé samičky žijí průměrně 3 týdny. Za život nakladou asi 100-140 vajíček. VŠI A HNIDY

Jak se lze vešmi nakazit?

Protože veš dětská parazituje jen na člověku, zdrojem nákazy je zavšivení člověk. Od zavšivení zdroje je možný přechod na nového hostitele od začátku zavšivení až do doby jeho likvidace. Vši se šíří hlavně při přímém styku a většinou v kolektivech (rodina, předškolní a školní zařízení, ubytovny), ale v menší míře i prostřednictvím různých předmětů (hřebeny, kartáče, čepice, šály, osobní a ložní prádlo). Pokud se dostanou vši na límec oděvu mohou přelézat i na šaty druhých osob ve společných skříňkách, šatnách.

Je výskyt vší v současnosti vyšší než v minulosti?

Z odborné literatury vyplývá že výskyt vší dětské se v posledních 10-ti letech na celém světě zvyšuje. Je to způsobeno ztrátou účinnosti odvšivovacích přípravků v důsledku rezistence vší vůči insekticidům, které tyto přípravky obsahují. Výskyt vší má kolísavý charakter. Údaje z různých zemí o výskytu vší se pohybují v rozmezí od 2 až do 60%. Statisticky přesné údaje ale nejsou k dispozici vzhledem k tomu, že výskyt vší (pedikulózy) nepodléhá povinnému hlášení přenosných nemocí.

U koho (jaké věkové skupiny) je výskyt vší nejčastější?

Veš dětská žije především ve vlasech dětí, nejčastěji 2 až 12 let. Důvodem poměrně lehkého přenosu u dětí této věkové skupiny je to, že děti se často při hrách dotýkají hlavami.

Závisí výskyt vší na ročním období?

V zimním období je výskyt vší vyšší. Pravděpodobně je to způsobeno tím, že především v zimě se nosí pokrývky hlavy, které si děti při hrách i vyměňují, a tím se vši mohou přenášet. V letním období se čepice nenosí a více se také stříhají vlasy.

Jak se dá vší zbavit co nejúčinnější?

Časté mytí vlasů sice částečně brání reprodukci, parazitů ve vlasech, ale toto opatření nelze považovat za dostatečné. Samotné umytí vši z vlasů neodstraní. Je třeba ošetřit vlasy přípravkem proti vším dostupným na trhu (v současnosti je na trhu šampon, dezinsekčních spray, vlasový gel, kondicionér). Tuto kúru je nutné provést u všech členů kolektivu ve stejnou dobu. Pokud se kúra neaplikuje u všech a ve stejnou dobu, může docházet k dalšímu přenosu. Zároveň je nutné vyvařit, resp. vyprat při vysokých teplotách osobní a ložní prádlo, důkladně ji vysušit a vyžehlit. Čepice, šátky, šály a jiný oděv, který není možné vyvařit je nutné vyprat min. v 2 cyklech při doporučených teplotách, důkladně vysušit, vystavit účinkům slunečního záření, příp. postříkat přípravkem na lezoucí hmyz. Matrace, žíněnky používané ve škole je také třeba postříkat přípravkem na lezoucí hmyz, důkladně vyvětrat, vystavit účinkům slunečního záření a min. 3-4 dny nepoužívat. Předměty přicházející do přímého styku s vlasy (hřebeny, kartáčky) je třeba ošetřit přípravkem na lezoucí hmyz, případně namočit do roztoku s obsahem chloru. Zásadní je zajištění vysoké úrovně osobní hygieny. Každý člen kolektivu musí používat vlastní předměty osobní hygieny (ručník, hřeben) a zabránit jejich vzájemnému půjčování. Totéž platí i v případě čepic, šátků, případně jiných pokrývek hlavy.

Co dělat v případě, kdy si rodič sám nedokáže poradit s odstraněním vší?

Zavšivení je onemocnění zařazeno do mezinárodní klasifikace nemocí pod kódem B85. Na základě této skutečnosti je lékař povinen zajistit příslušnou léčebně preventivní péči, a to buď samostatně nebo ve spolupráci s příslušným specialistou.

Jak je možné předejít zavšivení?

Samozřejmě, že není možné na 100% zabránit přenosu vší na vaše dítě, ale můžete udělat opatření, abyste snížili riziko přenosu. Nabízíme pro vaše dítě gumičky do vlasů, které osahuje extrakt z květů kamfory a levandule, jejichž vůně odrazuje vši, aby přešli na nového hostitele.

Kanfora - (Cinnamomum camphora) Kafrovník lékařský přezdívaný i skořicovník Kafrovník nemá se skořicí nic společného. Tento stálezelený strom však také pochází z čeledi vavřínovité, dosahuje výšky až 20 metrů, listy střídavé. Pochází z jihovýchodní Asie, zdomácněl však i v Severní Americe. Extrakt z kamfory se často používá jako přísada do mastí na prokrvení pokožky, při revmatických a dýchacích potížích, zachlazuje a zmírňuje bolesti svalů, kloubů a pomáhá při pohmožděninách. Na dálném východě, již za dob osmanské říše zašívali květiny z kanfory do límců košil vojákům, aby zabránili šíření vší.

Levandule - (Lavandula Angustifolia) Levandule pochází ze západního Středomoří jako první objevili léčivé účinky levandule Římané. Používali ji jako antiseptikum, repelent či při praní. Název levandule pochází z latinského slova "lavare", což znamená mýt se. Babičky jejich dávali do skříní s oblečením aby odpuzovaly mole nebo do polštářů pro klidný a nerušený spánek.

(zdroj: uvzsr.sk; headup.sk)